Vincenc z Pauly byl francouzský kněz, zakladatel kongregace lazaristů, Společnosti dcer křesťanské lásky, reformátor francouzské církve a jeden ze zakladatelů moderní evropské charity a péče o chudé.

Pocházel ze šesti dětí venkovské rodiny, studoval nejprve v klášterní škole v Dax, dále teologii na univerzitě v Toulouse a roku 1600 byl vysvěcen na kněze. Roku 1605, když se vracel z cesty do Marseille. Byl patrně zajat tureckými piráty, kteří ho prodali do otroctví do Tunisu. Teprve když obrátil svého pána na křesťanství, mohl se vrátit do Francie. Do roku 1609 studoval v Římě a pak se stal kaplanem francouzské královn Markéty z Valois, bývalé ženy Jindřicha IV. Později se stal farářem v Clichy u Paříže, kaplanem a vychovatelem dětí v rodině Emmanuela Philippa de Gondi a díky jeho přímluvě od roku 1619 byl jmenován generálním kaplanem středomořských vězňů a galejníků. Toto zaměstnání mu umožnilo roku 1625 založit a financovat Společnost misionářů u sv. Lazara, nazvanou lazaristé.

Roku 1643 si ho povolal ke své smrtelné posteli francouzský král Ludvík XIII., a roku 1657 Vincenc založil známou pařížskou nemocnici salpetriere. Ve všech svých postaveních se snažil pomáhat chudým a pro tento účel založil jak misijní řád lazaristů/vincentinů, tak roku 1633 ženský řád Dcer křesťanské lásky (Vincentek), které roku 1640 představil francouzské královně Anne Marii Mauricii Rakouské. Přátelil se se sv. Františekm Saleským.

Vincenc z Pauly byl dlouhou dobu představován jako světec, zdůrazňující askezi a křesťanskou praxi. Ale současně byl mužem víry, jenž patřil do již mizejícího světa předtridentské církve, v němž se kněžství chápalo především jako přínos a dobrodiní, a ne jako poslání. Jeho spiritualita nebyla teoretická: zrodila se z dvojjediné zkušenosti s Kristem a chudými. Jeho hlavní inspirací bylo evangelium a sám život.

Vincentské ctnosti jsou: prostota, pokora, mírnost, askeze (umrtvování), horlivost pro spásu duší. Nejsou statické, ale velmi dynamické. Tato svatost chce dospět k druhému člověku. V celém apoštolátu jde ruku v ruce láska a evangelium: hlásání evangelia a svědectví lásky.

Charitativní hnutí je pevně zakotveno v tajemství vtělení: služba není jen činnost, ale především mystické nacházení Krista v chudých.

Zdroj: Wikipedie